Radar


Radar je elektronický přístroj, který detekuje srážkovou oblačnost. Meteoradary vysílají elektromagnetická vlnění, která mají vysoký výkon a vlnovou délku dva až deset centimetrů. Toto vlnění pak dopadne na oblak a odrazí se z něj zpátky na příjmovou část meteoradaru. Pomocí rozboru přijatého signálu se pak zjišťují různé informace, jako např. rychlost postupu oblačnosti, množství vodních kapek nebo vertikální mocnost mraku. Z těchto údajů se vypracují barevné grafické výstupy a předpovědi intenzity srážek (povodně, přívalové deště, kuropění atd.). Pro větší přehlednost se intenzita srážek rozlišuje různými barvami. Meteoradar provádí měření velmi často, někdy i v pětiminutových intervalech.

IDOS autobusy od firmy Mafra jsou velice přesné a spolehlivé. Jízdní řády vlaků a autobusů jsou lehce dostupné online. IDOS jízdní řády vlaků a autobusů pro všechny cestovatele. Luxusní koberce pro váš byt či dům. Prodáváme levné vinylové podlahy v našem eshopu. Reklamní plachty na každý dům od firmy ReFin Home s.r.o. Rychlá půjčka je ideální řešení vašich finančních potíží. Vymáhání a odkup pohledávek s.r.o. vyřeší problém s vašimi dlužníky.

Kde najdeme meteoradar v České republice?

Na našem území jsou v současné době v provozu dva meteoradary. První z nich se nachází na vrcholu Praha v Brdech ve středních Čechách a druhý najdeme na kopci Skalky poblíž obce Protivanov. Oba tyto meteoradary jsou součástí radarové sítě Českého hydrometeorologického ústavu.

Čedok nabízí online prodej zájezdů. Počasí v ČR a předpověď počasí na několik dní dopředu.

Meteoradar Praha

První z dvojice meteorologických radarů na území České republiky najdeme na vrcholu s názvem Praha. Jedná se o druhý nejvyšší vrchol pohoří Brdy, které se rozprostírá na území středních Čech na severozápad od města Rožmitál pod Třemšínem. Vrchol Praha je součástí vojenského újezdu Brdy a z toho důvodu není přístupný pro veřejnost. Maximální dosah meteoradaru Praha je 256 kilometrů a při tomto dosahu pokrývá tento meteoradar celé území Čech. Jeho signál se vysílá v krátkých pulsech na frekvenci 5660 MHz a měření probíhá v desetiminutových intervalech. Díky digitálnímu zpracování signálu lze vytvářet aktuální mapy srážek o vysokém prostorovém rozlišení jeden kilometr. Na vrcholu tohoto meteoradaru je umístěna také webkamera, jejíž záběry můžeme sledovat na tomto odkazu: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html?cam=brdy. Meteoradar Praha vyrobila německá společnost EEC a je v provozu od roku 2000. O sedm let později byl modernizován, stejně jako druhý radar Skalky.

ČHMÚ radarová data pro celou naší zemi. Dlouhodobá předpověď počasí se předpovídá zpravidla na 4 až 8 dní a i tak to bývá hodně. Jízdní řády vlaky pro všechny lidi, kteří cestují vlakem či autobusem.


Meteoradar Skalky

Druhý meteoradar v Česku je určený pro Moravu a nachází se na kopci s názvem Skalky. Skalky jsou nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny, která leží na území obce Protivanov, která je součástí okresu Prostějov. Nadmořská výška tohoto kopce je 735 metrů. Meteoradar Skalky měří stav srážek pro území Moravy a Slezska a jeho provoz byl zahájen v roce 1996. V roce 2007 pak došlo k jeho modernizaci. Anténa tohoto radaru je umístěna 37 metrů nad zemí a meteoradar dodala německá společnost Gematronik. Pravidelně každý rok se na meteoradaru Skalky pořádá den otevřených dveří, kdy si zájemci mohou prohlédnout celou věž s radarem a její vybavení.

Jízdní řády autobusů a vlaků pro celou ČR. IDOS jízdní řády vlaky a autobusy jsou dostupné na internetu zcela zadarmo.

Jaké barvy meteoradar používá?

Jak už jsme si řekli, meteoradary používají ke znázornění intenzity srážek různé barvy. O jaké barvy a o jak silné srážky se jedná? Nejslabší srážky se zobrazují fialovou až modrou barvou. Jedná se o srážky pod 0,5 milimetrů za hodinu a jde pouze o slabé mrholení nebo kapání. Tyto deště jsou velmi slabé a obvykle není ani potřeba deštník. Tyrkysovou až světle zelenou barvou se znázorňují středně silné srážky. V tomto případě už jde o srážky kolem 4 milimetrů za hodinu a jde o průměrný déšť, při kterém už je třeba si vzít deštník a silnice se při něm lesknou. Silné deště se na mapách zobrazují žlutou až oranžovou barvou. Jedná se o silné až velmi silné srážky kolem 10 milimetrů za hodinu, které může při bouřkách někdy doprovázet i krupobití. Velmi intenzivní a silné srážky se pak zakreslují červenou až hnědou barvou. Tyto srážky už jsou kolem 70 milimetrů za hodinu a jedná se o přívalové deště, bouřky, často i krupobití. Tyto deště jsou velmi silné a už u nich mohou hrozit i škody na majetku. Bílou barvou se vyznačují extrémní, mimořádně silné srážky, které se odborně označují jako průtrž mračen. Většinou jsou doprovázeny krupobitím a mají sílu nad 100 milimetrů za hodinu.

Aplikace založeny na CHMI zobrazují srážkové radarové data ze sítě Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí Chorvatsko je většinou dobré. Kompletní veřejné internetové jízdní řády IDOS provozuje a inzertně zastupuje MAFRA, a.s.

Sledování srážek pomocí radaru

Díky moderním aplikacím v mobilních telefonech a rozšíření internetu je sledování srážek pomocí meteorologických radarů velmi oblíbená činnost všech, kterým výskyt srážek může zkomplikovat jejich aktivity. Jenže ne vždy je interpretace radarových snímků tak jednoduchá.

Jak funguje meteorologický radar?

Připomeňme si na úvod základní princip fungování meteorologických radarů. Je to podobné jako u radarů klasických. Přístroj nejprve pomocí parabolické antény vyšle úzký (desetiny až jednotky stupňů) a krátký (v řádu mikrosekund) puls radiových vln na určité frekvenci. Tento signál se při kontaktu s objektem ležícím v cestě jeho šíření částečně odrazí a rozptýlí. Část odražené energie původního pulsu přitom směřuje zpět k radiolokátoru, kde je přijímací anténou zachycena, převedena do elektronické podoby a získaný signál je pak vyhodnocen. Vlnové délky používané v meteorologických radarech jsou v řádu centimetrů – v Česku se používá tzv. pásmo C o délce 5,3 cm. Z intenzity odražených vln lze určit množství srážkových částic v cílové oblasti, ze zpoždění odraženého pulsu vypočítat jejich vzdálenost a z hodnoty azimutu a elevace antény je pak možné stanovit úplnou polohu cíle. Postupným horizontálním natáčením radaru a změnou elevace antény dochází k proskenování různých úhlů a získání třírozměrné prostorové informace o výskytu srážek či srážkově významné oblačnosti.

Množství odražené energie je přímo úměrné součtu šestých mocnin průměrů přítomných kapiček vody či částic ledu. Obvykle používanou jednotkou odrazivosti je 1 mm6/m3 , pro praktické účely se užívá logaritmická jednotka dBZ, kde odrazivost [dBZ] = 10.log (odrazivost [mm6/m3 ]), tedy 0 dBZ odpovídá odrazivosti 1mm6/m3. Většina moderních radarů je schopná u přijatého odrazu určit i změnu frekvence elektromagnetické vlny, která je ovlivněna rychlostí sledovaného cíle. Díky Dopplerově efektu dochází při odrazu od částic, pohybujících se směrem od radaru, ke snížení frekvence vln, při pohybu směrem k radaru se frekvence odražených vln zvyšuje. Schopnost postihnout rychlost pohybu oblačných a srážkových elementů je velmi užitečná například při studiu a detekci bouřkových oblaků, mj. při detekci výskytu podmínek vhodných pro vznik tornáda. Některé typy radarů jsou schopné detekovat také polarizaci přijímaného záření, ze které lze získávat informace o skupenství a tvaru srážek.

Interpretace radarových informací

Data získaná meteorologickým radarem se zpracovávají pomocí různých počítačových technik, které umožňují rozličné způsoby vizualizace. Původně třírozměrná informace se nejčastěji zobrazuje pomocí průmětu do vodorovné roviny, často doplněného bočními průměty či řezy. Je možné zobrazit jak maximální odrazivost, tak například odrazivost ve výšce 2 km, která lépe odpovídá rozložení srážek na zemi. Takový tvar mají i výstupy zveřejňované na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Množství srážkových částic v cílové oblasti je převedeno do barevné škály podle intenzity srážek. ČHMÚ používá barevnou škálu od tmavě fialové, reprezentující odrazivost 4 dBZ a intenzitu deště cca 0,06 mm/hodinu, čili prakticky zanedbatelné srážky, až po barvu bílou s odrazivostí 60 dBZ a intenzitou srážek přes 100 mm/h. Výskyt bílé barvy se omezuje výlučně na bouřkové systémy, a pokud se vyskytne, je v dané oblasti s velkou pravděpodobností možný výskyt krup. Barva sytě červená až červená znamená velmi intenzivní srážky většinou přívalového charakteru, i ty bývají prakticky výlučně omezeny na bouřky. Oranžové odstíny znamenají silný déšť, žluté až zelené odstíny pak déšť slabší – ostatně o tom svědčí i přiložená přibližná stupnice intenzity srážek.

Možnosti mylné interpretace radarových informací

Je nutné zdůraznit, že výše uvedená pravidla platí jen za určitých optimálních podmínek, jako je letní polovina roku a dostatečná blízkost místa k radaru. V zimní polovině roku jsou srážkové částice v oblacích poněkud menší než v letní polovině, s čímž souvisí i nižší hodnoty odrazivosti a tedy posun barev srážkových cílů k zelené a modré barvě. Jenže zatímco v letní polovině roku odstíny zelenomodré barvy znamenají jen slabé srážky, které ani nemusí dopadnout k zemskému povrchu, v zimě znamenají docela vydatné sněžení. Je to způsobeno tím, že v případě kapalné vody je odrazivost větší než u stejně velkých částic ledu. Pokud dojde k tání ledových částic na cestě k povrchu ve vrstvě vzduchu s nadnulovou teplotou, projevuje se to zvýšením odrazivosti, což může vést k přecenění intenzity srážek v této vrstvě.

Dále je třeba zdůraznit, že typický dosah meteorologických radarů je kolem 150 až 200 kilometrů – při obvyklém rozvrstvení teploty a vlhkosti v atmosféře se totiž původně horizontální paprsek postupně odchyluje od zemského povrchu (např. ve vzdálenosti 225 km je už zhruba 3 km nad povrchem) a s rostoucí vzdáleností od vysílače tak obvykle roste minimální výška detekovatelných srážkových částic, protože níže položené objekty budou z pohledu radaru „pod obzorem“. Navíc se zvětšující se vzdáleností od radaru dochází k rozšiřování oblasti zasažené energií vyslaného pulsu, takže klesá prostorové rozlišení získaného zobrazení. To znamená, že stejně intenzivní srážky se například v oblasti Šluknovského výběžku budou jevit méně intenzivně než ve středních Čechách. Konečně, zmiňme i útlum radarových paprsků při průchodu intenzivními srážkami – v takovém případě se můžou jevit vzdálenější srážky výrazně slabší, pokud na cestě mezi nimi a radarem leží jiné intenzivní srážkové cíle, i když realita může být opačná.

Meteorologický radar vidí i to, co nejsou srážky

Aby toho nebylo málo, občas se na radarových obrázcích objeví rušivé údaje. Často jde o pozemní cíle (odrazy od terénu) v podobě jednotlivých pixelů s vyšší odrazivostí nebo menších nesouvislých oblastí. Poznáme je podle veliké prostorové i časové proměnlivosti odrazivosti, na animaci zůstávají na stejném místě bez pohybu. Občas se objevují určité rušivé cíle ve tvaru svazku paprsků rozšiřujícího se směrem od radaru, který je způsoben provozem bezdrátových sítí na frekvenci blízké frekvenci vysílaní radar. Někdy se můžeme setkat i s odrazy od letadel v podobě izolovaných bodů ve větších výškách nebo s tzv. „andělskými echy” (ve tvaru shluků, spirál apod.).

Meteoradar online vám přináší aktuální počasí nad Českou republikou. Radar bouřky ČHMÚ snímá aktuální srážky nad ČR. Ubytování Lipno přináší nejširší nabídku ubytování na Lipně. Levné zájezdy do mnoha destinací. Last minute Chorvatsko pro všechny milovníky moře. Last minute Řecko pro fajn dovolenou u moře. Booking.com pro snadnou rezervaci vašeho hotelu.


Sponzorované odkazy:


Stěhování v rámci České republiky i Evropy. Široký vozový park, zkušení pracovníci. Snadné, rychlé, kvalitní a dostupné stěhování PrahaMedard online je online předpověď počasí. Portál počasí idnes je velice populární a oblíbený.
Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!